Dušan Vyoral, plavec, 36 let
Po tom, co jsem se doma aklimatizoval, na spole?ný týden moc rád vzpomínám. Pobyt na Strahov? mi moc pomohl po stránce fyzické, ale také psychické. Bylo fajn, že krom? plavání a cvi?ení jsem se i kulturn? vyžil, myslím tím návšt?vu divadla, zámku a spole?ná posezení. Plavání m? vždycky baví, tentokrát to bylo ješt? lepší. Sice jsem v pr?b?hu týdne vypil skoro polovinu strahovského bazénu, ale díky obzvláš? p?vabné cvi?itelce jsem na to hned zapomn?l. Bylo to všechno bezvadné a do Strakonic mám v úmyslu se zlepšit.
Petr Ho?ejší, plavec, 39 let
Zú?astnil jsem kurzu Nový ostrý start pro postižené, kte?í se u?í plavat nebo sbírají zkušenosti v plavání. Zkušený tým pod vedením Jardy Kolá?e nás u?il všemu pot?ebnému. M? u?ili jak správn? zabírat rukama, jak dotahovat záb?ry, jak držet t?lo abych se nepotáp?l, jak správn? dýchat. Též jsme m?li protahovací cvi?ení, která mn? obzvláš? pomohla k pohyblivosti celého t?la. Ke každodennímu tréninku pat?il i odpolední ?i ve?erní kulturní program, návšt?va zámku, divadla, parku na Pet?ín?. Jinak se po celou dobu o nás starali dobrovolníci, kte?í s velkou láskou a úsm?vem plnili každá naše p?ání. Já osobn? jsem si ze Strahovského bazénu a kolejí, kde jsme nocovali, odvezl spoustu krásných zážitk? a vzpomínek. Poznal jsem skv?lé lidi?ky nejen z pražského KONTAKTU bB, kte?í si zaslouží velké pod?kování za svou práci. Také nesmím zapomenout s pod?kováním pro dobrovolníky. Tak tedy velké díky všem.
Jarda Jadlovský, plavec, 50 let
Nový Ostrý Start. Neuv??itelné! Kontak?áci m? pozvali na n?co, o ?em jsem práv? snil. Fakt! Zrovna jsem se totiž rozhodl jet v roce 2015 na Ironmana na Havaj. Pro?? Protože jsem asi pov?r?ivý matematik. Co se stalo? Vloni v lét? jsem jezdil na handbiku p?j?eném od Zby?ka Švehly, kterého m?l poprvé na Ironmanu 2001 a na podzim jsem si koupil kolo od Michala Šišky, které bylo na Havaji v roce 2008, když tam byl také poprvé. P?i pohledu na samolepky IRONMAN 2001 a 2008 jsem si ?ekl, že to není náhoda a pak m? to trklo. Pojedu! Když budu makat, tak to snad zmáknu, ale nejvíc se d?sím plavání, protože 3,8km momentáln? neuplavu ani za 2hodiny. Chce to um?t kraula a NOS mi dává nad?ji, protože makat je jedna v?c, ale bez ?ádného stylu by to prost? nešlo. Líbí se mi i ten název, nebo? v??ím, že se mi to pozitivn? promítne i do života. Tak tedy nov? a ost?e! Start!
Sraz byl posledního února na Strahov?. Ze zasn?ženého Písku jsem p?ijel do Prahy, kde se sníh tém?? nenacházel. Zajímavostí je skute?nost, že p?i návratu jsem vyjížd?l ze Strahova, kde bylo souvisle 5cm nového sn?hu a v Písku už mezitím roztál. Ale to bych p?edbíhal a to by byla velká škoda, zatím se musíme seznámit. Sed?li jsme v krásné restauraci a na obrovské televizi naši pozornost odvád?l Lukáš Bauer, protože byl stále na špici. Jarda Kolá? nás informoval, ale b?žky byly lákav?jší a pak jsme jedli výbornou ve?e?i. Já jsem si dal pivo, nebo? to je nejlepší ion?ák. Nesed?lo se dlouho, musíme se na to ?ádn? vyspat. Bydlel jsem s Petrem, kterého jsem znal už 4 roky z Kladrub, kde se popral za m? a za dobrou v?c, protože je kamio?ák a tak se s ni?ím nepá?e. Byl jsem rád, že mám takovou ochranku a navíc se za ten týden naše p?átelství ješt? prohloubilo. Prost? pohoda.
Kupodivu jsem nebyl nejstarší a ani druhý nejstarší, a?koli je mi už 50 let. Podstatné je, že jsme si všichni náramn? rozum?li. Celý týden nám svítilo sluní?ko a také nálada byla také stále skv?lá. Krom? st?edy se plavalo 2xdenn?. Ve st?edu odpoledne jsem m?l velké plány, ale nakonec zvít?zila zasloužená postel. Krom? plavání jsme stihli výlet na Pet?ín, procházka byla nádherná, slune?ná se zbytky sn?hu. Také jsme absolvovali ve?erní prohlídku zámku v Mníšku pod Brdy, kde nás provázela kouzelná babi?ka, and?l a Bílá paní. Nejvíc se mi líbilo ve v?ži s hodinami. Nejd?ív nás museli naši milí asistenti vytahat do patra a tam už by to mohlo jít samo, ale v ruce jsem m?l lucernu a tak m? musela tla?it moje osobní asistentka Petra, která to d?lala zjevn? ráda. To m? velmi t?šilo, že nás to oba baví. Ur?it? nám to šlo lépe než nácvik kraula, a?koli pokrok jsem prý u?inil. Zatím to však na Havaj není. Jo a taky jsme jeden ve?er byli na Himaláji, což je hospoda, kde jsem si skoro celý ve?er povídal se Stá?ou a náramn? jsme si rozum?li. Dokonce mi pak poštou poslala slíbené Bluesbery, tak díky. Jsou fakt dobrý. Vypráv?l jsem Stán? o tom, jak jsme bydleli v Praze, pak se nám narodila Anežka a museli jsme do v?tšího bytu a do menšího m?sta. V tom pípne SMS a já ?tu, že jsem zapomn?l na Anežky svátek. No jo p?i tak nabitém programu se ani nedivím, ale zachránit se to musí! Pop?ál jsem hned po telefonu a n?co jí ur?it? p?ivezu. Snad již nikdy nezapomenu. Vždy když bude mít svátek, tak si vzpomenu na Himaláj. Ve ?tvrtek ve?er se jelo do M?stských divadel na Post?ižiny. Sed?l jsem vedle Vincenta, kterého znám ze všech plavc? nejdéle, protože jsem se s nim potkal hned po úrazu. Ješt? déle však znám Honzu Nevrklu, protože ten m? navštívil na Vinohradech, když jsem byl ležák po operaci, protože ho za mnou poslal Dr.Jan Hnízdil, který poznal že mám depku a shodou okolností nám hned první ve?er tohoto týdne na své p?ednášce o nemocích vypráv?l i o depkách a jejich propojenosti. Tenkrát mi to moc pomohlo a dnes taky. Nevrkla m? tehdy navštívil i s Martinem Ková?em a škoda že se neuskute?nil jejich plán dostat m? hned do bazénu. Byl bych ve vod? d?ív než ve vozíku. Nakonec, co by ne, vždy? jsem ve znamení Ryb.
Úžasné byly také snídan? uprost?ed chodby na ubytovn?. První den jsme byly zpo?átku rozpa?ití, ale pak jsme si tento zp?sob zamilovali. Po snídani se do nás op?eli motory Bára, Míša a spol., ale n?kdo jel i motoricky p?es celé koleje na bazén, to bylo stále do kopce asi 500m. Já jsem jezdil v mrazivém slune?ném ránu na vlastní ru?ní pohon, abych trochu trénoval. Bylo to p?kn? zah?ívací. Rozcvi?ku u bazénu vedla vždy Kristýna Poloková a to jsme se taky hodn? nasmáli, protože když je dobrá parta, tak sta?í málo, ale i p?i józe jsme blbli, ale to se p?eci nehodilo. Pak nám Jarda vysv?tlil a p?edvedl, co se bude dít ve vod? a my jsme to zkoušeli pod dohledem svého instruktora. Bylo to intensivní a p?itom p?íjemné, každému to v n??em pomohlo. V pátek odpoledne jsme si zazávodili. Mezi mnou a Petrem se strhla velká bitva. Ješt? kdyby tomu odpovídaly ?asy. Asi jsme byly po týdnu hodn? unaveni. Rekordy padnou p?íšt?. Hlavn? že atmosféra byla skv?lá.
Abych jenom nechválil, tak m? vadilo hlavn? to, když se m?nil režim, protože jsem nesledoval rozvrh a pak jsem nev?d?l, že snídan? je d?ív a kratší nebo ob?d pozd?ji a delší a ve?e?e jinde a jiná (biftek v hospod?). Našt?stí nás naši milí instrukto?i nepustili ze z?etele a stále nás hlídali. Poslední den v pátek, když už bylo po všem, doplaváno a vyznamenáno, m? ráno zcela rozhodil ten nový sníh, kterého napadlo 5cm. Na aut? jsem m?l totiž letní gumy, protože jsem si vzal naše druhé, horší a šizené auto, které se mi nyní dokonale pomstilo. P?i lou?ení jsem na sníh na chvíli zapomn?l, mrazivé chmury roztály, protože jsem byl velmi dojatý. Slzy jsem radši utajil. Dom? jsem se t?šil, ale odjížd?lo se mi fakt t?žko. Nakonec i cesta byla pohodová, tak nezbývá nic jiného než vzpomínat v dobrém, chválit a d?kovat. Bylo to všechno naprosto dokonalé a jestli se drobné chybi?ky vloudily, tak byly jako ko?ení?ko. D?kujeme ti Kontakte, že nám pomáháš p?ekonávat bariéry fyzické i psychické. Doufám, že ve Strakonicích dopiluju kraul, i když Honza ?íkal, že se ten kraul nenau?ím nikdy. D?lal si ze m? srandu, ale docela m? vyprovokoval. Nastartovaný jsem, tak už to snad zmáknu. Možná si srandu ned?lal. Kraulovat se už u?ím 12let.
NOS se nyní snažím uplatnit aspo? v b?žném život?. Cht?l bych se k všedním v?cem postavit bez špatné nálady a nadávek, jak to ?asto d?lám, když se neda?í. Tak t?eba pustit se do va?ení s nadšením a do úklidu s radostí. T?šit se na výsledek. Pustit se do n??eho naplno a zapomenout na starost, nemoc a depku. NOS je geniální nápad. Jó, jó. Jo!
Nikola Karafiát, plavec, 23 let
Jako student jsem bohužel s plaváním s KONTAKTEM bB musel p?ed t?emi lety p?estat - studium si žádalo p?íliš mnoho ?asu. Situace se ale nyní zm?nila k lepšímu a já za?al hledat možnosti, jak se do ?innosti KONTAKTU znovu zapojit. Nábor nových ú?astník? byl už pry?...
Jednoho dne se mi dostala do rukou obálka s p?edvypln?nou p?ihláškou na Nový ostrý start. Zpo?átku jsem se bál, že tak n?jak nezapadnu do kolektivu - vždy? cílovou skupinou byli lidé, kterým m?la ú?ast pomoci znovu se zapojit do života, n?co, co jsem v?bec nepot?eboval - na druhé stran? m? ovšem lákala možnost se po t?ech dlouhých letech zase pono?it do vody a procvi?it tam moje spastické t?lo. Tahle touha nakonec p?ekonala i strach z možného nachlazení a já se nakonec rozhodl jet.
Na Strahov? jsem zažil n?kolik moment?, které m? mírn? vyd?sily (pom?rn? úzký pokoj s rozpadajícími se sk?ín?mi a o n?co pozd?ji pohled do seznamu ú?astník?, p?i n?mž se ukázalo, že jsem se znatelným odstupem nejmladším ú?astníkem akce), ale brzy jsem poznal, že mé obavy byly naprosto liché - už úvodní ve?e?e na bloku 8 je všechny rozptýlila a rozcházeli jsme se jako sta?í známí :)
Ani zam??ení pobytu mi nakonec tolik nevadilo, rád jsem si na t?ch pár desítek metr? mezi bazénem a blokem 12 sedl do auta (což by na b?žném soust?ed?ní typu Strakonic už z povahy terénu možné nebylo), únava je prevít :)
Krátce, toho týdne rozhodn? nelituji - na druhou jízdu na elektrickém vozíku po deseti letech nebo na "Eine kleine Mnichov unter Brdy", jak n?kte?í po zjišt?ní mé specializace na N?mecko p?ek?tili Mníšek pod Brdy, se prost? zapomenout nedá :)
Michaela Ženíšková, dobrovolnice a instruktorka, 22 let
První b?eznový týden jsem se zú?astnila pobytové akce NOS, tzv. nová?kovský kurz. Tato pobytová akce je výjime?ná a jiná než ostatní. Této akce se zú?ast?ují hlavn? ti, kte?í b?hem roku nemají možnost ú?astnit se plavání po?ádané Kontaktem bB nebo úplní nová?ci. Tato akce je velmi náro?ná po stránce fyzické i psychické, jak pro dobrovolníky, instruktory tak pro plavce. Ale celotýdenní program Vám nedává šanci pomyslet na únavu a na konci týdne odjíždíte s pocitem, že jste ud?lali n?co dobrého. Cht?la bych pod?kovat pracovník?m, kte?í nám byli nápomocni v bazénu i mimo n?j. A za to, že jsem se mohla akce zú?astnit a poznat tak nové skv?lé lidi.
Barbora Smékalová, dobrovolnice a instruktorka, 24 let
NOSná akce KONTAKTU bB
Doufajíc, že nikdo nepozná, že jsem si nestihla vyprat ponožky, ješt? plná dojm? a chlóru ze Svitav, vydala jsem se na týdenní strahovské NOSování. Za?ali jsme p?kn? zostra (ostatn?, co jsme mohli od akce s takovým názvem ?ekat jiného), ve?e?í o n?kolika chodech. Tehdy jsem ješt? té flákot? masa a kusu štrúdlu nep?ikládala takový význam, ale když jsme se další den ráno probojovávaly se Stá?ou divokým v?trným strahovským vrškem, pochopila jsem, jak moud?e Jarda tu ve?e?i naplánoval. Pot?ebovaly jsme opravdu všechnu sílu, aby nás ten vichr neodnesl k úpln? jinému bazénu. A? jsme dorazily po rozcvi?ce, byly jsme nejrozhýban?jší ze všech. Stá?a pak navíc podala plnohodnotný výkon ve vod?. Zážitek to byl posilující, ale další cesty na bazén již n?kte?í z nás rad?ji absolvovali autem.
Po prvním zaslouženém odpo?inku jsme se všichni uchýlili do posilovny, kde jsme ovšem místo sval? tužili mysl prost?ednictvím jogínských technik. Hluboké pohroužení v plamen sví?ky však bylo ob?asn? p?erušováno nekontrolovatelnými salvami smíchu. V souvislosti s tím musím konstatovat, že Nikola s Petrem budou muset k duchovní obrod? využít z?ejm? jiných cvi?ení než jógových. Po tomto tréninku soust?ed?nosti podávali ve vod? všichni naprosto koncentrované výkony.
P?ednášku doktora Hnízdila o stresu, která se konala ve?er, jsem byla nucena vynechat, protože jsem se celá vystresovaná v?novala školním povinnostem. Nemohu tedy poreferovat blíže.
V úterý jsme sice již nebyli tak koncentrovaní, plavecké výkony byly p?esto v obou polovinách dne brilantní. A pro? že jsme se nemohli celé úterý po?ádn? soust?edit? No, všichni jsme se t?šili na jeden z vrchol? kurzu, koncert populární punkové kapely „T?i otazníky“. Vyda?il se podle o?ekávání a jako bonus nám Dan svou neuváženou manipulací s jukeboxem zp?sobil hromadné p?tinásobné déja-vu.
A? byla st?eda t?etím, tedy kritickým dnem, dopoledne jsme si plavání neodpustili. Ve?er nás pak, již op?t plné sil, p?ivítali Digrinovi na zámku v Mníšku pod Brdy p?ejmenovaném na Eine Kleine Mnichov unter Brdy (kupodivu ne germanofilem Nikolou, nýbrž Jardou Jadlovským). Troufám si ?íci, že pro v?tšinu z nás to byla první no?ní prohlídka zámku v život?. Ob?as to bylo až pohádkové, zejména když jsme se díky zap?j?eným lucerni?kám a s Karafiátem v ?ele, stali na chvíli Karafiátovými Brou?ky. Taky nás zah?álo u srdce (alespo? m? tedy ur?it?), že Dan se dobrovoln? p?idal k exkurzi na zámku místo toho, aby šel pa?it do Roxy. Zárove? sv?j st?ede?ní proklamovaný odjezd z kurzu odložil na neur?ito.
Ve ?tvrtek už jsme se zase naplno vrhli do dvoufázového plavání. Ješt? jsem zde nezmínila, že n?které dvojice plavec-instruktor byly velikostn? pon?kud nesourodé. Za všechny bych uvedla p?iklad Dušana a Péti (na publikovaných fotografiích je snadno poznáte i bez bližšího popisu). To ovšem nic nem?ní na tom, že plavecky i lidsky si skv?le rozum?li.
K ve?eru jsme již op?t prahli po kultu?e a tak jsme se vydali do divadla. A? Miroslav Vladyka podal v Post?ižinách kvalitní výkon v roli strýce Pepina, nemohla jsem se ubránit pocitu, že Jarda Kolá? by tuto roli zvládl ješt? o t?ídu lépe.
Uspokojeni um?ním jsme se v pátek dopoledne mohli op?t trošku otužit p?i plavání. Atmosféra tréninku byla tentokrát prodchnuta zdravou p?edzávodní nervozitou. Nebylo však ?eho se bát, odpoledne všichni podali maximální výkony.
Kurz skon?il stejn? jako za?al, tedy po?ádnou ve?e?í v restauraci u Kaskadéra, která už se tak sice dávno nejmenuje, ale pam?tníci jakýkoliv jiný název odmítají.
Bohužel jsem již asi mnohonásobn? p?ekro?ila zamýšlený rozsah tohoto vzpomínání, prý sta?í napsat odstave?ek a ješt? jsem se nestihla zmínit o Kristýn?, Hance, Jirkovi, Vincovi, Lubošovu speciálním p?edodjezdovém rohlíku, Kubovi, Zde?kovi, Lukášovi, Jar?iných výborných kolá?ích, Míše, Ivan?, Tomovi a Tán?.
Nejmenovaný recenzent m? upozornil, že m?j popis bude pro nezú?astn?né nesrozumitelný. Co na to ?íct...m?li jste jet taky!!!
A ješt? jedno pou?ení na záv?r, kdyby Vám cht?l Jarda Jadlovský vypráv?t historku o prasátku, rozhodn? si nechte ?íct tu plnou, p?tadvacetiminutovou verzi, stojí za to.
A když pou?ení, tak taky pod?kování...a to všem zú?astn?ným, ale v prvé ?ad? Jardovi Kolá?ovi, že to všechno tak p?kn? nezorganizovan? zorganizoval. A? žije!
