Rampáček: Nechci se bavit o úrazech a bolesti
Příběh
Strakonice - Spolu s dalšími jednatřiceti tělesně postiženými dětmi trávil týden na strakonickém plaveckém stadionu i šestnáctiletý Daniel Rampáček z Břeclavi. Stejně jako ostatní i on je upoután na invalidní vozík.
Na rozdíl od ostatních ale srší humorem a svéráznými názory. "Vozíčkáři stále jen bědují nad svým postižením a nad jejich problémy. Proto se kamarádím spíše s nepostiženými," říká Rampáček.
Mladík, který byl nyní přijat do prvního ročníku gymnázia, má na svůj věk v hlavě jasno. Ví přesně, co chce v budoucnu dělat, jakou školu chce studovat a co může v životě dosáhnout. Například plavání, kvůli kterému ve Strakonicích na týdenním pobytu od občanského sdružení postižených KONTAKT bB byl, bere jako okrajovou záležitost.
Chlapec, který se narodil o dva měsíce dříve již postižený, tvrdí, že když chce mít člověk v nějakém koníčku úspěch, musí se mu věnovat naplno.
"Gymnázium je základ, pak je třeba studovat vysokou. Každý vozíčkář chce pracovat na počítači, to já raději budu studovat nějaký humanitní obor a pak pomáhat jako lidé z KONTAKTU bB," říká Rampáček a ihned vysvětluje proč: "Oni pomohli mně, už tím, že mě vezmou na týden od rodičů, kteří si mohou od starostí se mnou odpočinout. A to určitě i organizátorům tady lezu na nervy," usmívá se Rampáček, který kromě plavání miluje stolní a karetní hry.
Na rozdíl od ostatních postižených, kteří se scházejí každou chvíli na plaveckém stadionu v hloučku a povídají si, Rampáček se raději baví s asistenty, organizátory a nepostiženými lidmi.
"Mezi vozíčkáři nemám kamarády. Nemáme si co říct už proto, že já celý život byl ve škole mezi zdravými lidmi a nejsem jako někteří, kteří se stále baví o operacích, úrazech či bolestech. Já jsem tu vlastně kvůli těm organizátorům, organizátorkám a asistentkám," zažertoval mladík.
Zatímco někteří ze zbylých jednatřiceti vozíčkářů v bazénu trénují jak o život, aby mohli do české reprezentace abilympioniků, Rampáček vše sleduje z povzdálí. "Baví mě plavat, také bych chtěl jednou vyhrávat závody a reprezentovat, ale vím, že jsou tady lidé, kteří by si to zasloužili mnohem více a dřou na sobě. Těm to přeji," míní Daniel Rampáček.
VODA MI NEVADÍ. Postižený Daniel Rampáček z Břeclavi cvičí ve strakonickém bazénu se svým asistentem Jaromírem Bečvářem během svého týdenního pobytu.