PTÁME SE MARTINA KOVÁŘE
Strakonice - Na plaveckém stadionu se nyní koná soustředění paralympioniků z občanského sdružení KONTAKT bB.
Paralympijský vítěz XI.letních her v Sydney 2000 a zároveň kapitán týmu Martin Kovář je rodákem z Písku (nar.1967).
V současné době žije v Praze. Nejprve před rozhovorem na vozíku ujel a poté se vrátil a vtipkoval zametajíc koštětem. Humor ho nepřešel ani při interview.
* Jak dlouho trvá spolupráce se strakonickou organizací STARZ?
První soustředění se tady konalo před dvanácti lety, kdy se ale nejednalo o soustředění, jaké je tu vidět dnes. Poprvé se tu sešel tým nadšenců, jejichž prvořadým záměrem bylo to, aby klienti překonali strach k vodě a nenásilnou formou tak byli přivedeni k rehabilitaci formou plavání. Až poslední v řadě byla snaha přivést je k plavání jako ke sportu.
* Kolik je na tomto soustředění letos lidí?
Je nás celkem sto třicet včetně čtrnácti z počtu patnácti plavců, kteří pojedou na paralympiádu do Athén. Pak jsou mezi nimi i kurzisté a personál. Nyní se akce koná v pětinásobném rozměru oproti prvnímu ročníku, a to je zřejmě na hranici, kterou tady lze mít.
* Jak byste ohodnotil strakonický areál?
Je šikovně udělaný, protože zde nejsou schody, což bývá problém u většiny plaveckých areálů. Ty byly totiž budovány ještě za minulého režimu, kdy se s námi moc nepočítalo. Navíc jsme zde ubytováni v blízkosti koupaliště. Celkově tady máme dobré předpoklady pro soustředění.
* Jak se shánějí peníze na účast v paralympiádě?
Díky dosaženým výsledkům se asi daří to, že občas získáme podporu z některých grantů či od sponzorů. Ale v podstatě se samozřejmě nejedná o hokej ani fotbal. Profesionálně se plaváním můžeme zabývat asi hlavně díky lidskému parametru, které sdružení má.
* Pustil byste se do vašeho úsilí znovu? Co vás nejvíc demotivuje?
Z vnějšího prostředí? To je obtížné říct. Ale to, co dáváte, se vždy musí nějak vrátit. Myslím tím, že když se bude někdo bude trvale ke klientům stavět nepatřičně, zřejmě se mu to nějak vrátí. A stejně tak, pokud my budeme pokračovat v těch našich ideálech, tak doufejme, že se nám to snad také vrátí.
* Jak se tady při soustředění cítíte být připraveni na Athény?
Já a Machy (Pavel Machala v Sydney byl třetí) to hodláme vyhrát. Vážně. A jsme nejskromnější v týmu, pochopitelně. Jestli to nevyhrajeme, Machala prohlásil, že si uřízne nohu.
* Dochází vám někdy humor?
Spíš často nafta. Ale humor? Ani ne.